|
 |
HISTORIE FLOCKU
První počátky flockování lze nalézt v Číně, kde zhruba před třemi tisíci lety sypali číňané do pryskyřičného klihu sekané přírodní vlákno. V Evropských dějinách nalézáme podobnou techniku ve 12. století, především na nástěnných dekoracích. Jako lepidlo sloužila fermež, nanesená dřevěným razidlem na textil, vlastním flockem bylo přírodní vlákno drcené v hmoždíři. Během doby tato technika upadla v zapomnění až do 19. století. Tehdy byl flock znovu objeven ve Francii, což nám dokazují tapety v mnoha zámcích na Loiře. Pokrok nastal v první polovině 20. století vývojem moderních strojů, kvalitních lepidel, podkladových materiálů a ve finále vznikem
speciálních flockovacích strojů, nanášejících flock pomocí elektrostatického náboje. V dnešní době lze technologii aplikovat ručními přístroji přes poloautomaty až po dokonalé technologické linky.
PRINCIP FLOCKU
na podklad (textil, dřevo, omítka, sklo, v podstatě cokoliv) je nanesena tenká vrstva látky, sloužící jako lepidlo (druh a síla vrstvy závisí na podkladovém materiálu a použité střiži) - od speciálních dvousložkových, teplotně stálých lepidel, po obyčejný Herkules či syntetickou barvu.
Lepidlo je nanášeno válečkem, stříkáním, štětkou, a pod. přímo nebo přes šablonu. Do takto naneseného lepidla je aplikována vlastní střiž. Střiž se nanáší pneumaticky nebo elektrostaticky. Výsledný povrch působí na dotyk jako samet nebo velice jemný semiš.
|
|
|